Pojem "Radiace" je věc, ze které umí jít strach, ale i nadšení. Je to věc které se lidé mohou bát a která je všudypřítomná.
Ať se Vám to líbí nebo ne, právě i teď Vámi prolétají radioaktivní částice.
Existují tři základní typy radioaktivního záření, se kterými se můžeme setkat. Dělí se takto:
- Alfa částice jsou těžké, nabitě pozitivní částice, které mohou být zastaveny několika listy papíru nebo vnější vrstvou lidské kůže.
- Beta částice jsou lehčí, nabitě pozitivní nebo negativní částice, které mohou proniknout kůží, ale jsou zastaveny tenkou vrstvou hmoty, například plastem nebo sklem.
- Gama záření a neutronové záření mají vysokou průnikovou schopnost a mohou projít významnými tloušťkami materiálu, včetně lidského těla.
Zjednodušeně by se to dalo shrnout takto, Alfa záření sice nepronikne lidskou kůží, ale pokud jsou částice vyzařující toto záření například vdechnuty do plic ve formě prachu, mohou napáchat velké škody. V takovém případě se v těle usadí a veškerou svou energii vydají do tkáně a velice snadno způsobí nemoc z ozáření či podstatné zkrácení života.
Beta částice mají vyšší schopnost průniku skrze lidskou tkáň. Mohou proniknout lidskou kůží a způsobit vnitřní expozici stejně jako Alfa částice. Májí však nižší schopnost průniku a nižší škodlivost než.....
Gama záření je forma elektromagnetického záření které má velmi vysokou energii a má velkou schopnost průniku, dokáže projíž různými materiály.
Může snadno pronikat tělem a způsobit vnitřní expozici, poškozovat tkáně a DNA po cestě. Jeho schopnost pronikat tělem a efektivně poškozovat vnitřní orgány činí gama záření velmi nebezpečným. Expozice gama záření může vést k okamžitým zdravotním efektům, jako je radiační nemoc, a dlouhodobě zvyšuje riziko rakoviny.
U radioaktivního záření je důležitá nejen jeho intenzita ale také doba po jakou je lidské tělo záření vystaveno.
Radioaktivní záření se měří v různých jednotkách, dle toho co přesně chceme změřit. Hlavní jednotky které nás asi budou zajímat a které známe z filmů jsou:
- Sievert (Sv) - Jednotka ekvivalentní dávky radiace v SI, která zohledňuje biologický efekt absorbované radiace na tkáň. To znamená, že Sievert zahrnuje nejen množství energie absorbované tkání, ale také typ radiace (alfa, beta, gama, neutronová) a citlivost tkáně na radiaci. Jednotka Sievert tedy lépe odráží skutečné zdravotní riziko spojené s expozicí radiaci.
- Rentgen (R) - starší jednotka pro měření expozice ionizujícímu záření, definovaná množstvím záření, které vyprodukuje elektrické náboje v jednom kilogramu vzduchu s celkovým nábojem jednoho coulombu. Přestože byla dříve běžně používána, v současnosti je nahrazována jednotkami systému SI, jako jsou Gray (Gy) pro absorbovanou dávku a Sievert (Sv) pro ekvivalentní dávku, které lépe reflektují biologický efekt radiace.
Další méně známé jednotky pro měření radiace jsou:
- Becquerel (Bq) - Jednotka radioaktivity v Mezinárodním systému jednotek (SI), která udává množství radioaktivní látky. Jeden Becquerel odpovídá jednomu rozpadu za sekundu. Tato jednotka měří aktivitu radioaktivního zdroje, nikoli množství radiace, které obdrží objekt.
- Curie (Ci) - Starší jednotka radioaktivity, nyní méně používaná a nahrazená Becquerelem. Jeden Curie je definován jako 3.7 × 10^10 rozpadů za sekundu, což odpovídá přibližné aktivitě 1 gramu radia-226.
- Gray (Gy) - Jednotka absorbované dávky radiace v systému SI. Jedno Gray je definováno jako absorpce jednoho joulu radiace na kilogram tkáně. Tato jednotka se zaměřuje na energii přijatou tkání a je klíčová pro určení potenciálního biologického účinku radiace.
- Rad (Radiation Absorbed Dose) - Starší jednotka pro měření absorbované dávky, která byla nahrazena Grayem. Jeden rad odpovídá absorpci 0.01 joulu na kilogram tkáně.
Porovnání ozáření z různých zdrojů radiace vyjádřených jednotkou Sievert (Sv).
Smrtelná dávka záření v jednotkách Sievert (Sv):
- LD50/30: LD50/30 je dávka, při které zemře 50% exponovaných osob během 30 dnů. Pro člověka se odhaduje, že LD50/30 je přibližně 4 až 5 Sv (400 - 500 rem) bez léčebného zásahu.
- Dávky přesahující 8 Sv (800 rem) jsou obvykle smrtelné i přes intenzivní léčbu.
Smrtelná dávka v Rentgen (R):
- Rentgen se nejčastěji používá k měření expozice záření, nikoli k vyjádření smrtelných dávek, protože nezohledňuje biologické účinky záření. Přibližně se ale dá říct, že je smrtící vystavení se dávce o síce 100 R/h, po dobu několika hodin. Je to ale silně orientační a nedá se na to spolehnout. Čím vyšší hodnota záření a delší doba ztrávená v takovém prostředí = rychlejší a jistější smrt.
Buďte první kdo přidá komentář